Hlávkový salát znali už v 16. století, dnes ho pěstují také na největší salátové farmě na Moravě
Jedním z nejoblíbenějších salátů v Česku je hlávkový. Ten pěstovaný venku je většinou robustnější a má výraznější chuť. Některé kousky mohou dosahovat hmotnosti až půl kilogramu. Dobrou kvalitu salátu lze poznat podle sytě zelených vnějších listů a pevné hlávky.
Hlávkový salát se vyvinul z původně z plevelné lociky kompasové, která se rozšířila z Kavkazu. Takový salát se objevil na evropských stolech už v 16. století a díky chutím francouzského krále Ludvíka XIV. se stal o sto let později první zeleninou rychlenou ve skleníku.
Největší salátová farma na Moravě
Dnes se takové a další saláty pěstují i u nás. Manželé Iveta a Jozef Sklenářovi provozují farmu Ráječek v brněnských Tuřanech od roku 1997. Rodina Sklenářova tam hospodaří od roku 1930. Pan Jozef Sklenář svá úrodná pole obdělává s celou rodinou.
„My jsme v oblasti, kde je vlastně říční jíva. Kousíček od nás je hráz řeky Svitavy a asi kilometr a půl od nás je soutok Svratky a Svitavy. Ta pole tady jsou sami o sobě velice úrodná. Dalo by se říct, že jsme největší pěstitelé salátu na Moravě určitě. Ročně vysazujeme kolem 5 milionů sazenic salátu. Celoročně celosezónně se vysazuje. První výsadba probíhá někdy kolem 20. března a poslední výsadba probíhá na začátku září,“ prozrazuje pan Sklenář.
Každý salát chce svůj čas
Název farmě Ráječek dalo samotné místo. „Tato oblast se asi od nepaměti jmenuje Ráječek, i za války nebo za Německa. Mělo to Paradies hof název.“ Takže jsme v malém pěstitelském ráji, dá se to tak říct. Technologie pomáhají i na poli, protože není snadné zajistit pro manuální práce dostatek brigádníků.
Saláty na farmě okopává automatická robotická plečka. Na saláty tak nesáhne lidská ruka. To všechno dělá stroj. Takto na farmě funguje už osm let a jsou s tím maximálně spokojení. Nahrazuje to spoustu lidské práce a majitelům to šetří nervy. Saláty rostou zhruba od 4 do 6 týdnů podle druhu. Nejrychleji přibývá hlávkový salát a dubáček. Nejpomaleji roste ledový a římský salát, přibližně 6 týdnů.
V restauracích si nejvíce oblíbili salát Lollo Biondo. Běžný spotřebitel má nejraději salát římský, ledový a hlávkový. Moderní je křížení různých odrůd salátů. Josef a Iveta Sklenářovy mají jasno v tom, s čím salát na talíři ideálně zkombinovat. „Směs salátů a jako přílohu nějaký pěkný steak.“ Jak se říká, kdo má rád dobré jídlo, má rád život.
Rozhlasová historie uprostřed farmy
V areálu farmy Ráječek se nachází také budova, která je úzce spjata s rozhlasem a jeho vysíláním. V roce 2013 od Českých radiokomunikací odkoupili tehdy už vypnutý a nefunkční vysílač Komárov.
Jak prozrazuje pan Sklenář: „Budova pod ním byla postavena v roce 1924. Jako první technická stavba pro vysílání Československého rozhlasu v celé tehdejší Československé republice. V současné době ji máme tak nějak technicky zakonzervovanou. Druhý rok zde provozujeme bistro Vysílač, takže teď si tady můžeme dát naše kafíčko.“
